Historie hradu Ronovec

Zde si můžete stáhnout knihu "Hrad Ronovec a Dolní Krupá", jedná o sborník věnovaný památce Josefa Čapka, který poukazuje na historii hradu Ronovec a Dolní Krupé.

Ronovec je bývalý raně gotický hrad, nyní hradní zřícenina, která se rozkládá mezi Dolní Krupou, Břevnicí a Kojetínem.

Byl založen bohatým a výbojným pánem Smilem z Lichtenburka kolem roku 1265 v místech, kde ještě ve 12.století stával dřevěný hrádek, jež lehl popelem. Hrad získal jméno erbu Smila z Lichtenburka a německé jméno Sommerburg (Letní hrad).

Hrad byl rozdělen na předhradí a zadní hrad, který byl oddělený širokým příkopem a založený do nepravidelného čtyřhranu. V severovýchodním rohu jsou pozůstatky stavení, které mělo věžovitou podobu - pánovo obydlí. V severovýchodním rohu je prohlubeň, která byla zřejmě studní. Pod hradem ve stráni u cesty vedoucí od potoka jsou zbytky obranné čtverhranné věže.

Ačkoliv ve 14.století velmi často střídal zástavní majitele, z nichž nejvíce vynikají Andělé z Ronovce, po smrti Smila z Lichtenburka patřil ještě necelá dvě století jeho potomkům, Smilovcům.

Od roku 1502 byl majitelem Jindřich Špetle z Prudic. Za jeho panství byla v Dolní Krupé vystavěna samostaná tvrz, jež začala být obývána Jan Haugvic z Biskupic na Krupé. Jeho syn Hynek Haugvic pak roku 1533 koupit hrad Ronovec, tvrz i několik dalších vsí. Po pár letech hospodaření se mu však již nechtělo obývat starý hrad, proto se roku 1544 definitivně přesídlil na tvrz do Dolní Krupé a hrad opustil.

Hradní zřícenina postupně vzniká až v průběhu 18. a 19. století, kdy jej podkopáním poničili hledači pokladů.

Pověst vážící se k hradu Ronovec

Od dob, kdy byl hrad opuštěn svými posledními majiteli se vypravuje pověst o pokladu. Říká se, že se zde občas objevovala překrásná rakev, vykládaná zlatem. V rakvi leželo tělo v generálské, pěkně zdobené uniformě. Muž měl prý po boku dlouhý kord. Poblíž rakve stála truhlice plná zlata, stříbra, drahých kamenů a jiných skvostů, byla však zavřena na pevný zámek a vždy jen na okamžik se otevírala.

Čas míjel, uplynulo několik věků, když se stal podivný příběh. Tenkrát se lesem procházela žena z nedalekého městečka a náhodou zbloudila až k hradu. Byla již unavená a chtěla si na nějakém klidném místě odpočinout. Znenadání však spatřila otevřenou rakev s generálem a opodál stojící truhlici. Když uviděla kord, který měl generál po boku, vzala jej z rakve, pevně sevřela a mrtvolu probodla. Snad mysl se jí pomátla z toho zjevení, snad samotný čert ji našeptával, kdo ví, žena nikdy nikomu nepověděla, proč to udělala.

Tu se však stalo něco podivuhodného. Země se rozestoupila a pohltila rakev i truhlici s pokladem. Pověst praví, že od těch časů se přízrak pod Ronovcem již nikdy neobjevil a do doby než se znovu ukáže lidské bytosti musí uplynout ještě hodně času.